Přeskočit na obsah

Jsem empat. Zrádce i osvoboditel.

Jsem empat, který dlouhé roky netušil, že je empat.

Jsem oběť oběti emočního zneužívání, která si myslela, že je to láska. Jsem oběť emočního zneužití vlastní mámy, která si do teď myslí, že vše co mi předala je jen láska. Jsem oběť oběti, která netuší a nechce vědět, že nepředávala lásku. Předávala iluzi, strach, nenávist a obrovskou bolest.

Jsem oběť oběti, která obětovala vlastní  dítě, vlastní život, vlastní emoční inteligenci a s ní žití svého skutečného potenciálu a to kvůli jiné oběti, její matce. Mé babičce. Učila jí, že tohle všechno se dělá pro lásku. Považuje to za normální a žádalo se to i po mně. A já té nevyslovené žádosti dlouho vyhovovala.

V naší ženské rodové linii se předávalo z dcery na dceru, že se musí obětovat pro svou matku. Její povinností je zabít své vnitřní dítě a stát se matkou své matky. Tomuhle zvrácenému toku energie se říká – inverzní narcismus. A stalo se to každé matce v mém rodě. Vychovávala si svojí oběť.

Celý svůj život jsem zasvětila hledání toho, kdo doopravdy jsem a jaký to tu  vlastně má smysl.

Život v oběti pro svou matku mi nepůsobil nic dobrého. Byl to život plný utrpení, dramat a nekončících depresí, obviňování a zklamání, kdy jsem se cítila jako životní looser, který není schopen udržet žádný fungující vztah. Není viděn a pochopen a pokud viděn a případně oceněn chce být, musí pro to vynaložit naprosto neadekvátní množství energie, aby potěšil kohokoliv kdo je poblíž a hlavně vlastní matku.

Neznala jsem vlastní hodnotu a vůbec netušila, že nějákou mám a jen jsem se jí neustále někomu snažila dokazovat. Vedlo to celé vždy a pokaždé k mému celkovému vyhoření. Mnohokrát jsem si přála zemřít. Zabalit to tu. Prostě nebýt.

Ale někde vevnitř jsem cítila, že to nějáký smysl má. Vedla mě velká touha přijít na to jaký.  A tahle touha mi nikdy nedovolila to vzdát.

Nastoupila jsem na cestu seberozvoje. Cestovala po světě. Starala a obětovala se pro druhé.

Má cesta byla plná slepých uliček a nárazů do stěn nebo přímých pádů ze srázu dolů. Ať jsem dělala cokoliv, vždycky mě to dovedlo zpátky  k pocitu, že tady prostě nechci být a nechci žít.

Na cestě seberozvoje jsem potkávala samé lidi, kteří na tom byly podobně jako já. Empaty, kteří se nechali vést narcisty, kteří je nenápadně ovládali. Nebo empaty, kteří se pokoušeli být ještě větší empaty, aby konečně získali uznání a lásku svého narcisty. 

Všechno to vždy vedlo ke stejnému výsledku. V rámci ochrany svého narcisty a iluzorní lásky, které jsme věřili, jsme se vždy navzájem s empaty posekali a poslali jsme se navzájem ještě do větší propasti než ze které jsme se pracně hrabali ven.

Ten zásadní obrat a pochopení  v mém životě přinesli až rodinné konstelace a má neutichající touha po pravdě a skutečném prožívání.

Fascinovala mě tahle  revoluční metoda a to, co jsem díky ní objevovala. Postupně mi začala otevírat dveře k mému právému a zašlapenému já. Ale i tato metoda mě zavedla do mnoha slepých uliček a nepochopení díky nesprávnému vedení a to vždy, skrytým narcistou.

Má touha pochopit a najít pravdu navzdory všemu a všem byla ale vždy tak velká že jsem se nikdy nenechala zastavit a nakonec jsem objevila to velké trauma, které tu pro mě bylo připravené ke zpracování a kterému se každá žena v mém rodě vyhýbala a raději to poslala dál bez povšimnutí.

Objevila jsem téma narcismu

a začala ho studovat do hloubky což změnilo naprosto vše v mém životě. Pochopila jsem díky tomu  co  a proč se mi v životě dělo a otočila jsem tím kormidlo své lodi života ze strachu k objevování skutečné lásky a svobody.

Rozhodla jsem se to žít jinak než vlastní matka a všechny ženy v mém rodu. Díky tomu jsem se stala zrádcem hodného opovržení z jednoho pohledu, ale stala jsem se zároveń i osvoboditelem z pohledu druhého. Záleží kdo se z jaké strany na můj příběh dívá.

Mám velké štestí a velký dar, že mohu žít v této době plné jiných možností a informací než měli ženy v mém rodu a díky tomu přijmout mnohem větší zodpovědnost za způsob svého života a toho, co předávám dál.

Rozhodla jsem se, že už to nebude iluze, strach, nenávist ani bolest.  Bude to naděje, pravda, odvaha spojená s láskou  a skutečná realita spojená se soucitem a pochopením.

Jsem oběť a empat, který postupně odevzdává tuto roli a učí se jinou. Je nová a křehká, ale je to ta, pro kterou tu skutečně má být.

Je to role tvůrce a člověka, co jasně ví, kdo je. Jakou má hodnotu. Co chce. Ví, že na něm záleží. A umí se rázně ohradit a vymezit, když zacítí jen malinký náznak zneužívání, iluzí či manipulací.

Všechny tyto mé zkušenosti a poznání se promítají celou mou prací v lektorství a průvodcovství v rodinných konstelací ve kterých využívám a žiju svůj skutečný potenciál tak, jak jsem si vždy přála a tak, jak jsem vždy toužila a někde hluboko cítila, že právě proto tu jsem. Rozkrývat to, co je pouhému oku neviditelné.

Máte-li odvahu, pojďte na tu cestu se mnou, protože jestli něco láska a pravda skutečně potřebují, tak je to naše velká odvaha.

Pojďte zahojit své rány a objevit svá křídla!

Zažijete neskutečně krásný, divoký a nespoutaný let.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.